Avšak jednou z hvězd dokumentu zaměřeného především na bezobratlé byl i novozélandský endemit, obratlovec, vlastně plaz, relikt z doby dinosaurů, kterého Nigel toužil spatřit celý svůj život, a právě při natáčení Giant Creepy Crawlies se mu to povedlo. Stanul tváří v tvář s tuatarou nebo též hatérií. Dnes žijí dva druhy hatérií, a jak víme, jsou kriticky ohroženy. Těmto plazům se daří přežívat jen na ostrovech, na něž se nedostaly krysy nebo další savci přivezení Evropany na Nový Zéland. Hatérie jsou také posledními přežívajícími zástupci starobylého řádu plazů nazvaného Rhynchocephalia.
Právě o nich jsem se rozhodl napsat. Dnešní hatérie jsou velice zajímavé; žijí jen na několika izolovaných ostrovech, jsou dlouhověké, mají tzv. "třetí oko", s jehož pomocí vnímají světlo... Ale co jejich vyhynulí příbuzní? O pravěkých bratrancích a sestřenicích hatérií se často mluví, ovšem ne vždy je jim věnována velká pozornost.
Jedním z nejstarších rynchocephaliánů je Gephyrosaurus, leguánu podobný plaz, který žil v Anglii a Walesu před 195 miliony let v rané Juře. Kosti odkryté v anglickém Somersetu se každopádně datují do pozdního Triasu. Byl to s velkou pravděpodobností čtyřnohý hmyzožravec. Odborníci se domnívají, že se mu zuby obměňovaly po celý život; když jeden zub vypadl, nahradil ho další a tak dále...
Dalším zajíavým rhynchocephaliánem byl Diphydontosaurus, který žil v Triasu, v době před 231 až 200 miliony let. Jeho fosilie byly nalezeny v Anglii a v Itálii. Tato potvůrka měřila jen 10 centimetrů. Pro srovnání, dnešní tuatara je osmkrát delší, a Diphydontosaurus byl zřejmě nejmenším rhynchocephaliánem všech dob.
Již třetím zde uvedeným (alespoň částečně) britským příbuzným hatérie byl Homoeosaurus. Žil v období Jury, před zhruba 145 miliony let. Kromě Anglie je znám i z Francie a Německa. Byl popsán roku 1847, dříve byl omylem považován za Protorosaura (popsaného roku 1830), což byl však archosauromorf zřejmě nepříbuzný tuatarám.
Z Francie a Německa pochází Saphaeosaurus, opět jurský sphenodont dosahující délky 70 centimetrů. Lebku měl podstatně delší a užší než Homoeosaurus. Oba si byli blízce příbuzni.
Dnešní tuatara je dravcem. Požírá cvrčky, brouky, pavouky, žáby a malé ještěry. Přiživuje se i na vejcích mořských ptáků, hnízdících na ostrovech, kde žije. Avšak Toxolophosaurus z rané Křídy, jehož ostatky byly odkryty ve formaci Kootenai v americkém státu Montana, byl býložravý. Jasně o tom vypovídají nalezené zuby.
Ve stejnou dobu, kdy žil na severoamerickém kontinentu Toxolophosaurus, se planinami a lesy Argentiny proháněl Priosphenodon, malý, opět býložravý příbuzný hatérie. Měl prodloužené čelisti a zuby typické pro býložravce.
S koncem druhohor se počet zástupců řádu Rhynchocephalia velice zúžil. Výsledkem je, že v období Holocénu již žijí pouze dva druhy: Sphenodon punctatus a Sphenodon guntheri.
Zdroje:
1. https://en.wikipedia.org/wiki/Gephyrosaurus#/media/File:Gephyrosaurus_NT_small.jpg
2. https://en.wikipedia.org/wiki/Diphydontosaurus#/media/File:Diphydontosaurus.jpg
3. https://en.wikipedia.org/wiki/Homoeosaurus#/media/File:Homoeosaurus.jpg
4. https://en.wikipedia.org/wiki/Sapheosaurus#/media/File:Sapheosaurus_thillierei.JPG
5. https://en.wikipedia.org/wiki/Priosphenodon#/media/File:Priosphenodon_NT_small.jpg
6. https://animalplanetsthemostextreme.wikia.com/wiki/File:Tuatara.jpg
Žádné komentáře:
Okomentovat