sobota 2. února 2019

Úžasný chřestýšovec McGregorův z Batanských ostrovů

Dnes odpoledne jsem se podruhé díval na 1. epizodu seriálu Divoké Filipíny s Nigelem Marvenem (Wild Philippines with Nigel Marven), který byl natočen v roce 2017. Poprvé jsem ji mimochodem zhlédl o Velikonočních prázdninách minulý rok, kdy se seriál premiérově v češtině vysílal na kanálu Viasat Nature. Jednou z mých oblíbených scén je setkání s vůbec prvním zvířetem, které Nigel v dokumentu potká... A tak jsem se rozhodl, že o tomto nádherném tvorovi napíši článek.

V prvním segmentu dokumentu Nigel zavítá na Batanské ostrovy, konkrétně na ostrov Batan, který je 2. největším ostrovem tohoto souostroví rozkládajícího se v Jihočínském moři. Ostrovy jsou blíže Tchaj-wanu než Filipínám samotným, a prosluly překrásnou krajinou, která by se dala připodobnit k ošlehanému pobřeží anglického Cornwallu. Právě Batan je typovou lokací unikátního hada, se kterým se Nigel setkal v tunelu Dipnaysupuan, jenž byl vyhlouben ostrovany jakožto úkryt před Japonci, kteří souostroví okupovali za 2. světové války. Podobná místa vždy lákají nejen pavouky a hmyz, ale i herpetofaunu, zvláště ještěry a hady. A Nigelovi bylo navíc řečeno, že tunel obývá jeden velký chřestýšovec... Chcete-li scénu vidět, podívejte se na 1. díl Divokých Filipín, rozhodně doporučuji.


Tím hadem, o kterého jsem se hned začal zajímat, je nádherný Trimeresurus flavomaculatus mcgregori. Nemá oficiálně český ekvivalent, ale já mu budu říkat chřestýšovec McGregorův. Název chřestýšovec se platně užívá pro chřestýšovité z rodu Trimeresurus. Chřestýšovití (Crotalinae) byli vždy mou nejoblíbenější ze čtyř podčeledí zmijovitých (Viperidae), kteří jsou asi mou nejoblíbenější rodinou (či čeledí) hadů. Jsou to evolučně nejmladší hadi - anglický název "pit viper" neodkazuje na to, že by žili v jámách (pits), ale na jejich tepločivné jamky (heat-sensing pits). Na každé tváři mají jednu. Jsou to orgány, s jejichž pomocí vidí své okolí podobně, jako by měli na očích termovizi. Tepločivné jamky chřestýšovitých jsou mnohem vyvinutější než retní tepločivné jamky hroznýšovitých (Boidae) a krajtovitých (Pythonidae). 

Chřestýšovec McGregorův byl popsán herpetologem, rodákem z amerického Missouri, Edwardem Harrisonem Taylorem v roce 1919 právě na Batanu. Zatímco většina chřestýšovců rodu Trimeresurus je vybavena zelenými šupinami (odtud anglický název green tree pit vipers), chřestýšovci McGregorovi mohou být bílí nebo růžoví, i když nejčastěji bývají žlutí. Všechny ostatní filipínské druhy chřestýšovců jsou nicméně zelené. Mezi chřestýšovci rodu Trimeresurus žijícími v jiných částech jihovýchodní Asie se ale také vyskytují nezelené druhy; například druhy hnědé.

Jed tohoto druhu je poměrně toxický, ale jelikož nejde o agresivního hada, neznamená pro nikoho velké nebezpečí. Jako každý had zaútočí jen, pokud je k tomu vyprovokován. Pokud chřestýšovce nebo jakéhokoliv jiného jedovatého hada chytíte a budete si s ním nezodpovědně hrát, pak jistě čekejte jedovaté uštknutí a následný zápas o život v nemocnici.

IUCN bohužel nemá ke klasifikaci chřestýšovce McGregorova mezi ohroženými či zranitelnými druhy dostatek informací. Zdá se však, že jde o druh, který na tom nemusí být zrovna nejlépe. Není se čemu divit; je to endemit provincie Batanských ostrovů, nežije nikde jinde na Filipínách. Podle webu Reptile Database je tento druh hada dokonce jedním z 30 nejohroženějších druhů zmijovitých na Zemi (dle informací o počtech jednotlivých sledovaných druhů, získaných roku 2016). 

Odborníci si nejsou zcela jisti, zda je T. flavomaculatus mcgregori poddruhem druhu T. flavomaculatus (opět nemá český ekvivalent) nebo zda je dokonce samostatným druhem T. mcgregori. Víme však, že samice chřestýšovců McGregorových bývají mnohem větší než samci.



Zdroje obrázků:
1. Wild Philippines with Nigel Marven - Episode 1 - Luzon: The Volcanic North (The Northern Islands) - screenshot
2. https://en.wikipedia.org/wiki/Trimeresurus_mcgregori
3. https://www.flickr.com/photos/hghjim/2225539677

Žádné komentáře:

Okomentovat