Po měsíci se vracím na svůj druhý blog, abych napsal další "výjimečnější" příspěvek. Zatímco před měsícem jsem se v tuto dobu (a to doslova, neboť jsem ten článek psal v posledních dvou hodinách měsíce) věnoval třem druhů smilodona, tentokrát vám zprostředkuji krátké seznámení se všemi pterosauřími taxony z pánve Ouled Abdoun. Inspirace pro tento článek vzešla samozřejmě z první epizody velkolepého cyklu Prehistorická planeta (Prehistoric Planet), jenž byl letos v květnu premiérově uveden na streamovací službě Apple TV+. Musím přiznat, že z všelijakých důvodů jsem dosud zhlédl pouze první díl této úžasné, Davidem Attenboroughem vyprávěné série. Zaměřoval se na pozdně křídová pobřeží a na živočichy, kteří na nich žili, od tyranosaurů plavajících mezi ostrovy až po mosasaury bojující v mělčinách. Neméně zajímavý byl však ptakoještěří segment této epizody, ukazující tři z níže uvedených ouled abdounských létajících plazů. Doufám, že vás tento článek zaujme, a že se v něm třeba dozvíte něco nového. Kdybyste náhodou narazili na nějakou nepřesnost, dejte určitě vědět - píši totiž tento příspěvek po sedmi hodinách strávených vymýšlením poslední části Cryptid Hunters: The End of The Legend!
Pánev Ouled Abdoun je marockou geologickou jednotkou, jež obsahuje sedimenty s vysokým obsahem fosforečnanů, z nichž ty spodní se datují do svrchní křídy stupně maastricht (před 68 až 66 miliony lety) a ty svrchní se datují do ypresu, nejstaršího stupně epochy eocén (před 56 až 47,8 miliony let). Pánev je nejen zdrojem 44 % marockých zásob fosforečnanu, ale je také významným nalezištěm fosilií. Na západ od pohoří Atlas, v oblasti města Khouribga (též jiný název pro tuto pánev), byly nalezeny fosilie takových živočichů, jako křídových žraloků rodů Squalicorax, Cretalamna a Serratolamna, eocénních krokodylomorfů rodů Dyrosaurus a Maroccosuchus, pozdně křídových mosasaurů rodů Xenodens, Prognathodon či Halisaurus, anebo eocénních savců rodů Eritherium a Phosphatherium. Zájemci o dinosaury také jistě vědí, že pánev Ouled Abdoun vydala světu fosilie prvního kdy nalezeného afrického hadrosauria druhu Ajnabia odysseus, popsaného v listopadu 2020, a velkého abelisaurida chenanisaura, jenž byl popsán o tři roky dříve. Horniny pánve Ouled Abdoun poskytují vhled do úseku vývoje života dlouhého pětadvacet milionů let, od doby krátce předcházející vyhynutí velkých druhohorních "plazů" až po vzestup savců a mořských ptáků ve druhé epoše paleogénu. Avšak neméně zajímavými fosilními obratlovci z tohoto důležitého naleziště jsou pterosauři neboli ptakoještěři. Druhohorní létající plazi jsou zajímaví už sami o sobě. Jací byli ti, jejichž fosilie se našly v Ouled Abdoun? Co byli zač?
Z pánve Ouled Abdoun je zatím (alespoň do 31. srpna 2022) známo sedm pterosauřích taxonů. Pět z nich je zařazeno do rodů, jeden je hrubě zařazen do rodu a označen zkratkou cf. (tento exemplář se dá totiž poměrně těžko zařadit) a jeden, ten sedmý, je zařazen pouze do čeledi. Všichni tito ptakoještěři žili v pozdní křídě stupně maastricht, žádný není starší a žádný pochopitelně není mladší (maastricht je posledním stupněm křídového období; poslední třetiny druhohor). My se nyní na každého ve zkratce podíváme, a představíme si o něm vždy některé základní informace.
Nebude na škodu začít u druhu Phosphatodraco mauritanicus, který byl popsán paleontologem Xabierem Peredou-Superbiolou a jeho kolegy v roce 2003 na základě fosilií nalezených v 90. letech minulého století. Rodové jméno, které pro něj vybrali, znamená v překladu do češtiny "drak z fosforečnanů" či "fosfátový drak" (fosfát = fosforečnan). Zhruba metr dlouhý a pětatřicet centimetrů široký blok fosforečnatého sedimentu, ze které fosilie holotypu pocházejí, obsahoval také pozůstatky mosasaurů a ryb. V době, kdy byl Phosphatodraco popsán, šlo o jednoho ze tří zástupců čeledi Azhdarchidae, který se zachoval s více či méně kompletním krkem. Rozpětí křídel tohoto ptakoještěra se pohybovalo mezi 4 až 5 metry. Nejblíže příbuzný (i podle výsledků výzkumu Briana Andrese a jeho kolegů, publikovaných v roce 2021) mu byl Aralazhdarcho bostobensis, který žil v pozdní křídě stupňů santon až kampán na území Kazachstánu. Je pravděpodobné, že podobně jako někteří další azhdarchidi, i Phosphatodraco vyplňoval jakousi "čapí" ekologickou niku. Takto byl zobrazen i v první epizodě cyklu Prehistorická planeta.
Ze sedmičky ptakoještěrů z pánve Ouled Abdoun je Phosphatodraco mauritanicus jedním ze tří zástupců čeledi Azhdarchidae. Tím druhým je již výše nepřímo zmíněný cf. Arambourgiania. Je možné, že fosilie nalezené v pánvi patří jakémusi dosud nepopsanému druhu arambourgianie, rodu dosud známého z Jordánska a možná i ze Spojených států. Paleontologové, kterým se tyto fosilie dostaly sledovat, však zvíře nezařadili do druhu A. philadelphiae. Nejspíše ukáže jen čas, zda na základě nich bude popsána zcela nová specie, nebo zda budou fosilie přiřazeny k jinému rodu. To už záleží na budoucích studiích. Jen pro úplnost si připomeňme, že Arambourgiania byla obrem mezi ptakoještěry - její rozpětí křídel se rovnalo 11 až 13 metrům, takže byla o něco větší, než Quetzalcoatlus (ten měl rozpětí křídel 10 až 11 metrů).
Třetí azhdarchid z pánve Ouled Abdoun je právě oním exemplářem zařazeným pouze do čeledi, tudíž nemá cenu se mu dále věnovat. V budoucnu pravděpodobně můžeme čekat výsledky výzkumu, který nám o něm řekne více. Pokud tedy máte rádi ptakoještěry, určitě mějte oči na stopkách. Třeba se příští či přespříští rok objeví velká zpráva o nově popsaném azhdarchidovi z Ouled Abdoun - bude to právě tento tvor, jen už prostě bude mít jméno, a bude o něm známo více informací. Jeho fosilie jsou již v muzejních sbírkách a čekají na studium.
Tři azhdarchidé, a dále tři nyctosauridé. V současné době je do čeledi Nyctosauridae zařazeno asi osm rodů, dva z nich s otazníčkem. Tři z této osmičky jsou známi na základě zkamenělin nalezených v pánvi Ouled Abdoun. Nejprve se podívejme na druh Simurghia robusta, který byl popsán v roce 2018 Nicholasem Longrichem, Davidem Martillem a Brianem Andresem. Rozpětí křídel tohoto pterosaura se rovnalo 5 metrům. Veškeré fosilie, na základě nichž byla popsána, se našly během tříletých vykopávek. Typový exemplář je tvořen takřka úplnou pažní kostí. Rodové jméno tohoto zvířete odkazuje na mýtického ptáka símurga z perského eposu Šáhnáme. Podobně jako další nyctosauridi, i Simurghia měla zřejmě na hlavě jakýsi výrazný hřebínek (lebka však nebyla nalezena, toto je pouhá spekulace).
Blízkým příbuzným simurgie byl Alcione elainus, další velká pterosauří hvězda "pobřežního" dílu Prehistorické planety. Ano, k tomuto druhu patřila pterosauří mláďata na vrcholku útesu, jež pak musela vykonat nebezpečnou cestu na pobřeží, a jedno z nich s radostí chňapl čápovitý Phosphatodraco. Alcione elainus byl popsán v roce 2018 spolu se simurgií Nicholasem Longrichem a dalšími dvěma výše uvedenými paleontology. Byl však o 560 % lehčí, než Simurghia. Tento nyctosaurid nebyl příliš velký; rozpětí jeho křídel se rovnalo 180 až 240 centimetrům. V porovnání s ostatními pterosaury měl poměrně krátké končetiny. Kratší křídla znamenala, že Alcione jimi mohl rapidněji mávat. Je dokonce možné, že byly adaptací k ponoření pod vodu, neboť vodní ptáci mají obecně kratší křídla než ptáci, kteří se za rybami nepotápějí. Jeho spodní čelist měla při pohledu ze strany tvar písmene Y. Sice byla bezzubá, ale měla dosti ostré okraje, které zřejmě sloužily k lepšímu uchycení kluzkých rybek, jimiž se toto zvíře živilo.
Poslední ouled abdounský nyctosaurid byl v Prehistorické planetě ukázán též. Jedná se od ruh Barbariadactylus grandis, opět popsaný v roce 2018 (v rámci stejného článku, jako Simurghia a Alcione). Tento létající plaz měl rozpětí křídel asi čtyřmetrové, soudě podle 22,5 centimetru dlouhé pažní kosti. Vážil 4 kilogramy. Tak jako všichni jeho příbuzní, i tento nyctosaurid měl zobák zatočený mírně nahoru. Na svou rodinnou příslušnost měl Barbariadactylus docela typické stehenní kosti, jen neměl tolik prodloužené prsty! Ty jeho se totiž podobaly více prstům pteranodona, rodu z čeledi Pteranodontidae. Vřetenní kost barbariadactyla byla poměrně tenčí, než u menšího Alcione.
Poslední zatím popsaný ptakoještěr z pánve Ouled Abdoun je Tethydraco regalis, jehož popisek byl součástí stejného článku Nicholase Longriche a jeho kolegů, jako popisky tří výše uvedených nyctosauridů. Na rozdíl od nich však tento konkrétní druh vůbec do čeledi Nyctosauridae nepatří. Byl to sice též pterodactyloid, ale patřil do kladu Ornithocheiroidea (nikoliv Pteranodontoidea, jako nyctosaurovi bratránci). Tethydracovo rozpětí křídel se rovnalo 5 metrům, a celé jeho tělo vážilo 15 kilogramů. Typická pro něj byla relativně krátká vřetenní kost, zhruba od středu, směrem ke třiadvaceticentimetrové pažní kosti, však byla výrazně širší. Jméno tohoto pterosaura (i s druhovým přívlastkem) znamená v překladu do češtiny "královský drak od moře Tethys". Spolu se simurgií, phosphatodracem, barbariadactylem a Alcione koexistoval Tethydraco s až osmimetrovým chenanisaurem. Kdo ví, možná tento abelisaurid občas zavítal do jejich kolonií, a nažral se jejich vajec či mláďat. V mnoha ohledech se Tethydraco podobal pteranodonovi; sdílel s ním více konkrétních charakteristik, než s jakýmkoli jiným ptakoještěřím rodem. I on byl rybožroutem.
V době, kdy všichni tito ptakoještěři žili, nacházely se budoucí fosfátové doly pánve Ouled Abdoun několik kilometrů pod mořskou hladinou. Marocké pobřeží, na němž tito úctyhodní létající plazi žili, a odkud vyráželi na moře na lov ryb a dalších mořských živočichů, vypadalo před oněmi 68 až 66 miliony roky asi tak, jako dnes vypadá pobřeží Jemenu. Afrika byla toho času o něco více na jih, než dnes. Moře Tethys, oddělující tehdy Evropu a Asii od Afriky, bylo plné života, a těmto nádherným králům oblohy poskytovalo velké množství potenciální kořisti. Proto se pterosaurům na marockém pobřeží na sklonku druhohor tolik dařilo. Tříleté vykopávky na území Maroka, jejichž výsledkem byl vědecký popis posledních čtyřech uvedených ze sedmi ouled abdounských pterosaurů, vynesly na nějaké dvě stovky ptakoještěřích fosilií! Jednalo se o skutečný ráj létajících plazů, a kdo ví, možná někdy v nepříliš vzdálené budoucnosti na tento seznam ještě nějaký ptakoještěr přibude.
Zdroje obrázků:
Žádné komentáře:
Okomentovat